Něco tu nefunguje,
chybí či nehraje?
Chcete mi něco rychle
sdělit?
Napište to sem.


Test pneumatik

Tady se dozvíte něco o pneumatikách obecně a také testy pneumatik, vhodných na u nás nejrozšířenější motocykl - JAWA 350.

Zkraje bych zmínil jeden druh pneumatik - to jest značka BARUM. Pokud jste slyšeli, že oproti Barumce např. Sava málo vydrží, tak je to v podstatě pravda, ALE - to, že Barumka vydrží v pohodě 30.000 km není u pneumatiky normální, tolik nevydrží žádná guma. Je to tvrdostí směsi. Všechny pneumatiky (včetně Savy) mají zvolenou směs u různých typů pneu podle toho, na jaké účely se bude motocykl používat. Takže pokud někdo jezdí závody, zvolí velmi přilnavou gumu, která ale vydrží jenom jeden závod. Pokud někdo cestuje, zvolí cestovní gumu, která vydrží řádově 6.000 - 10.000 km, a tak dále. Opakuju, žádná pneumatika, kromě Barumky, nevydrží 30.000 kilometrů!

Nechme tedy stranou tuto nešťastnou kapitolu gumárenského průmyslu a pojďme dál.


Rozměr

JAWA 350 má předepsaný rozměr pneumatik 3,25x18" pro přední kolo a 3,50x18" pro zadní kolo. Dopředu prozradím, že je dobré tyto rozměry zachovat.

Montáž širší pneumatiky na zadní kolo

Oficiální stanovisko JAWY praví, že na stávající ráfek je povoleno obout pneumatiku až do šíře 4,00 palce nebo její ekvivalent v milimetrech, tedy 110-120 mm (podle toho, jaké přepočtové tabulky používáte).

Výhody:
  • atraktivní vzhled
  • lepší přilnavost na suchém povrchu
   
Nevýhody:
  • NIŽŠÍ STABILITA
  • horší přilnavost na mokrém povrchu

Široká pneumatika je na tak úzkém ráfku hodně citlivá na axiální vyvážení a bude tedy "házet" do stran. Zároveň se spolu s větší stykovou plochou pneumatiky s vozovkou sníží přítlak, odtud plyne nižší stabilita v přímém směru a nižší přilnavost na mokré vozovce. Na suché vozovce je to s přilnavostí naopak - nárůst stykové plochy "převáží" pokles přítlaku.


Test pneumatik SAVA MC7 (začal v r. 2000)

Obul jsem a poprvé vyjel. Nejdřív pomalu, aby se sjel ochranný film na pneumatikách, postupně jsem přidával a byl jsem příjemně překvapený, že i na "úzkých" Savách jede motorka krásně, do zatáček seděla jako přibitá a aniž bych si to uvědomil, automaticky jsem všechny zatáčky projížděl o dost rychleji, než minulý rok na široké Avonce. Je to tím, že široká pneu má větší dosedací plochu, proto nižží přítlačnou sílu a trošku se motorka vlní, naopak užžší pneu se chová opačně, líp sedí a měl jsem pocit, že si můžu dovolit víc.

Na předepsaných rozměrech je moje motorka úplně jiná, jede rovně jako střela, nevlní se, krásně sedí ---- ale to mají na svědomí spíše ty pneumatiky (SAVA).

Test brzdné dráhy SAVA MC 7 x BARUM M9/M10

Test probíhal na mokrém (!!!) asfaltu z rychlosti 50 km/h na motocyklech JAWA 350 s kotoučovou brzdou, já jsem zkoušel oboje obutí a Honza Kotva taky, dosáhli jsme stejných výsledků a já jsem se málem na Barumkách zabil. Takže tady jsou výsledky:

SAVA: 6 m 

BARUM: 8 m

Rozdíl je tedy 30% ve prospěch Savy.

Chování pneumatik: je zřejmé, že zadní kola šla u obou typů pneumatik do smyku, takže řeč bude spíš o předních. Barumka se zablokovala skoro hned po stisknutí brzdy, což mělo málem za následek šeredný pád. Sava držela i při silně stisknuté brzdě, teprve na posledním půl metru se zablokovala - to už ale nevadí.

Rozdíl je znatelný. 2 metry z rychlosti, která je ve městech povolená, můžou znamenat hodně. Nemusím snad připomínat, že každý řidič auta je v podstatě potenciální vrah a udělá maximum pro to, aby nám jízdu znepříjemnil. Přeberte si to sami, já mám jasno.


V polovině sezóny, před dovolenou, jsem sjel zadní pneumatiku až na povolenou mez. Vydržela mi 6.500 km, což je naprosto adekvátní k mému jízdnímu stylu. Nedělal jsem blbosti, ale zároveň jsem ji nešetřil. Jezdil jsem i po štěrku, a tam odchází skoro nejvíc. Ze všeho nejvíc mě potěšilo chování SAVY na mokru. Do smyku se dostává o dost později než Barumka, v zatáčkách pěkně drží. Hlavní rozdíl je v tom, že Barumka se do smyku dostane, i když brzdím plynule (=nezmáčknu páčku hned plnou silou, ale plynule přidávám sílu), kdežto Sava, pokud člověk nezabrzdí jako idiot, smyku docela solidně odolává. Není co řešit. Ještě jedno upozornění: když se blížíte ke konci životnosti, tak opatrně s plánováním dovolené. Tělo pneumatiky je už docela tenké a tudíž náchylnější na defekty.

Na přední gumě mám dosud 11.000 km, zatím mám pocit že vydrží mnohem víc než jedom dvojnásobek životnosti zadní pneumatiky. Na co vás nutně musím upozornit - při jízdě na mokru uslyšíte takový bručivý zvuk. Nic se neděje, to jenom dezén odvádí vodu :-).


1/2 roku 2000

Dozadu jsem zkusil SAVU INVADER 120/80 - 18". Je to enduro pneumatika, vzal jsem si ji před dovolenou, protože jsem měl vzadu už úplně sjeto a navíc mě štvalo, že jsem týden předtím píchnul. Tahle pneumatika má nová 9 mm vzorku. To v podstatě eliminuje nebezpečí jakéhokoliv defektu, takže jsem odjížděl s klidným srdcem. Dost jsem se bál, že nebude sedět, ale byl jsem mile překvapen. Jezdím na ucho jako dřív, na mokru toho zatím moc nemám - dám vědět. UPOZORNĚNÍ: tím, že je široká, nastává nepříjemná situace. Ve větších rychlostech se projeví nižší stabilita motorky, pokud máte v nepořádku geometrii, tak to poznáte na vlnění motocyklu.

2. 2. 2002

K dnešnímu dni jsem trochu sumarizoval. Zadní Invader 120/80-18" už je na motorce celých 15.000 kilometrů, to je rozhodně víc než dost. A za 2.000 Kč je to hodně muziky. S jejím chováním jsem pořád spokojený, jenom se teď ke konci životnosti objevují malé trhlinky na spojích těla gumy a "špuntů". Na to jsem se ptal a prý je to normální záležitost u všech enduro pneumatik. Soudě podle zbývajícího vzorku dávám Invaderovi ještě cca. 3.000 kilometrů, to bude akorát na výměnu před dovolenou. Pokud se mi nepodaří sehnat poněkud "silničnější" gumu rozměrů 120/80, tak je volba jasná! Invader výborně sedí jak na suchu, tak i na mokru - i když MC7 je na silnici krapet jistější.

S přední gumou už se taky můžu podělit - MC7 mi vydržela rovných 15.000 kilometrů, což taky není k zahození. Obrázek si udělejte sami. Jsou samozřejmě i kvalitnější gumy, ale jejich rozdíl ceny (proti Savě) je daleko větší než rozdíl kvality.

9.5.2002

Stalo se, co bych nečekal: INVADER mi odešel! Měl najeto 16.000 kilometrů, dva roky jsem na něm jezdil. Vzorek na něm ještě byl, ale na plášti se udělala velká boule a musel jsem ho vyhodit. Příčinou bylo pravděpodobně nedostatečné huštění. Ze začátku jsem gumu hustil tak, jak předepisuje JAWA - to je nesmyslná poučka! Podle Jawy by se mělo foukat při plném zatížení 1,6 atmosféry dopředu a 2,0 dozadu! Tím jsem se řídil a je to ŠPATNĚ.

Pokud si někdo pořídíte širší gumu, zadní kolo foukejte minimálně na 2,4 atmosféry. Poté, co jsem to udělal, se podstatně zlepšily jízdní vlastnosti, ale už bylo pozdě - guma byla "načatá" a nic už jí nepomohlo.

Obul jsem si klasiku - MC7 a jsem spokojený - na silnici je podstatně lepší a mimo silnici zase tolik nejezdím, aby mi Invader chyběl.


Rok 2004

Na slovinských Savách jsem spokojeně jezdil celé čtyři roky. Právě v sezóně 2004 si mě vybrala smůla, aby mi ukázala, zač je toho loket. V mnoha cestopisech se zmiňuju o tzv. "prokletí zadní gumy" - byl jsem poměrně častou obětí defektu. A nejvíce jsem se napudil, když na jedné víkendovce, cestou na Želeč, došlo k prodření duše od rezatého ráfku. To jsem tedy nečekal. I když po 100.000 kilometrech má motocykl nárok na ledascos. Jelikož to byl ale v poměrně krátké době již druhý defekt, pokaždé s přítelkyní, pokaždé se to neobešlo bez divokého tancování po silnici, navíc jsem nepoučitelný a nevozil jsem s sebou pumpičku. Vždyť jsou všude vesnice, spousta ochotných lidí... Jak lehkovážné! Po neúspěšných pokusech o stopnutí jednoho ze spousty kolemjedoucích motocyklistů jsem si v mapě našel nejbližší vesnici, vzal kolo "do teplejch", nechal Zdeňku hlídat u motorky a vyrazil. A takový ocelový ráfek s obutím se, přátelé, pěkně pronese! Hned jsem potom zajel do hypersupermarketu a koupil si řádnou skladnou pumpičku. Ještě musím dodat, že rezervní duše, fungl nová, se mi pod sedlem parádně proskřípla. To byl tedy den.

Zpět ale k testu. Jakkoliv byly výše uvedené defekty nezávislé na druhu obutí, musel jsem objektivně přiznat, že čím víc jezdím se Zdeňkou, tím se mi zkracuje životnost zadní gumy. Poslední proběh činil 5.500 kilometrů do výměny, což je opravdu málo (řeč je stále o Savách MC7). Sice to pokryje potřeby dovolené, ale už jsem se zmiňoval, že pneumatika nemá dvakrát silné tělo a tedy s jejím ojetím vzrůstá riziko defektu. Dlouho jsem sháněl pneumatiku v rozměru 3,50x15". Výrobce lisované tmy "Barum", či "Mitas", jsem po předchozích zkušenostech (viz výše) zamítnul bez delšího přemýšlení. Další alternativou byly pneumatiky Vee Rubber. Po zjištění, že pochází z Tai-Wanu a po prozkoumání jejich povrchu jsem je taky smazal z výběru. Nakonec jsem konečně padnul na vyvolené obutí --> Continental, dezén Conticity.

Cenově vycházejí o něco dražší, než Savy (cca 1.100 Kč za gumu).

Vzorek: designově velice podobný, jako u Savy. tedy dvojitý šípovitý dezén bez střední drážky. Hloubka už je zajímavější, činí 4,5 mm (Sava má 4 mm). Navíc je hloubka dezénu progresivní, tzn. na středu je 4,5 mm vzorku, na okrajích cca 3,5 mm. To je velice dobré, neboť guma se ojíždí převážně na středu ("závodníci" teď asi prskají, že oni to v zatáčkách ohoblují, ale je to tak). A tak si guma až do konce životnosti drží pěkný kulatý profil, nestane se z ní placka.

Pozitiva: pneumatika má oproti Savám podstatně vyšší nosnost - je tedy robustnější, pevnější.

Přilnavost: (no konečně taky...) Brzdný test jsem zatím neprováděl. Nebojte, provedu. Takže subjektivní dojmy. Gumy sedí dobře, i když to není takové lepidlo, jako MC7. Však taky doufám, že mi zadní vydrží aspoň 8 tisíc.

Velice dobrým vodítkem pro adhezní kvality pneumatik je provozní teplota. Guma totiž, čím teplejší, tím přilnavější. Když se vám pneumatiky neohřívají, nemůžou pořádně sedět. Zkuste si po ostřejší jízdě sáhnout na pneumatiku, budete překvapeni. Barumky, Mitasky a podobné tfujtajbly zůstávají konzervativně vlažné, takřka bez ohledu na jízdní styl. Oproti tomu Savy se ohřívají fantasticky, a Continentalky na tom nejsou zle. Majitelům opravdu racingových pneumatik doporučuju nesahat holou rukou, jejich kvality totiž vystupují při teplotách blížících se 100°C.

Na jedné z posledních podzimních jízd, kdy venkovní teplota stěží překračovala 7°C, jsem se v nečekané zatáčce dostal do úzkých, a navzdory všem poučkám mi nezbylo, než v náklonu začít intenzivně brzdit. Čekal jsem, kdy zadní guma povolí, protože opravdu byla zima, ale nic se nestalo. Takže jim asi budu věřit, jsou to dobré gumy. I když jsou "Made in Indonesia" :-) Ale co, lepší než Tai-Wan.

Očekávaný proběh: jak jsem už zmiňoval, evidentně vydrží víc než Savy. Konkrétními čísly se nepochlubím, ale po dovolené (2000 km) mi ubyl přibližně milimetr.

Z nepodložených a nedůvěryhodných zdrojů se mi doneslo, že prý "na vodě neseděj". Ale vždy to byl "kamarád kamaráda", nikdy jsem se to nedoslechl přímo, takže na základě dosavadních dobrých zkušeností to házím za hlavu a Continentálkám zdar!


Rok 2005

Zatím stále na Continentalkách, přináším první čísla. Od montáže jsem na nich doposud najel 4616 kilometrů ve všech režimech, včetně dovolené s plně naloženým motocyklem.

K dnešnímu dni (16.5.05) jsou na tom hloubky dezénů následovně (pro osvěžení paměti, nové gumy mají 4,5 mm vzorku)

Úbytek přední pneumatiky je dle očekávání minimální. Naproti tomu opotřebení zadní gumy je nečekaně vysoké

Když jsem si v Excelu dal hodnoty do grafu a protáhl očekávané opotřebení (jakkoliv je tato úvaha zjednodušená, poslouží jako orientační představa), vyšlo mi, že zadní gumě zbývá něco málo přes 2000 kilometrů do povolené hloubky 1 mm, za další 2 tisíce ji odepíšu zcela. Přední guma tímto tempem vydrží dalších 15 tisíc jako nic.

(graf prosím brát jen jako názornou ukázku, v praxi není opotřebení pneumatik tak krásně lineární)

Resumé dnešního měření: půjde-li všechno dobře, vydrží mi ContiCity na zadním kole přibližně 7 tisíc kilometrů, což je už hodně blízko pneumatice, jakou jsem sháněl - abych ji před dovolenou obul a vydržela mi do další dovolené. Jak jsem už zmínil, poslední Sava MC7 mi vzadu vydržela 5500 km a to bylo už málo.

Poslední neznámou je tedy test brzdné dráhy, jehož realizace se doufám dočkám brzy.